Náš africký reportér Jakub Zahradníček vystudoval fakultu žurnalistiky Karlovy univerzity. Práci reportéra se věnoval už při studiu. Několik let pracoval pro domácí rozhlasové stanice a cestoval jen nárazově. V současné době žije dlouhodobě v keňském hlavním městě Nairobi a věnuje se fotografování, natáčení dokumentů, psaní reportáží a také každý týden spolupracuje s rádiovým editorem Petrem Meškánem a ukazují spolu události v Česku z africké perspektivy.
CO NA TO AFRIKA díl č. 42
Po týdenní pauze máme na drátě Kubu, nazdar a jak se ti daří?
Habari rafiki, jak se vede přátelé? U nás v Nairobi udeřila série krutých veder, joto sana, jak říkáme po svahilsku - ale tak pořád asi lepší než sněhové kalamity. Zahradník Patrik si stěžoval na vedro, tak jsem mu jenom zlehka naťukl, co je to ta sněhová kalamita, a už byl s vedrem v klidu.
Objevil se žebříček povolání, kterým v boducnosti odzvoní, jako listonoš, revizor nebo prodavač. A také těch, kterým se bude dařit dál (lékař, učitel, programátor)... Co vy v Keni, jakým profesím se daří?
Tady v Keni máme povolání, o kterých nikdo v Evropě asi příliš neslyšel. Třeba dobíječi mobilů – to jsou chlapíci, co mají ve vesnicích bez elektřiny boudy se solárními panely a dobíjí vesničanům za poplatek telefony. Vzhledem k rychlosti místní elektrifikace o práci jen tak nepřijdou.
Taková až nepochopitelná věc – zvlášť s tím současným vedrem mě udivuje... Tady u hlavní silnice totiž denodenně postávají výrobci ovčích beranic a prodávají ty svoje čepice jak do ruské zimy – co jsem dva roky Keni, tak u té silnice stojí, takže evidentně taky mají budoucnost.
Obecně řečeno tady lidi dělají všelicos a vlastně ani moc na budoucnost nemyslí.
Piloti, i když jsou zatím potřeba, to nemají jednoduché... Na letišti na Ruzyni je nějaký výtržník oslepuje laserem... Mají africká letiště také nějaké takové kauzy?
Slyšel jsem před pár měsíci pěkný příběh z Nigérie, z největšího města Afriky Lagosu, kam občas létá přítelkyně pracovat... No tak si přestavte, že na tomhle letišti se prý jednoho dne zkrátka porouchal radar na řídící věži, a místní frajeři, jak tak ty týdny čekali, až někdo radar zase nahodí, tak mezitím navigovali letadla vizuálně, prostě jenom na oční kontakt. Stylem „dobrý, vidím tě, myslim že tam máš čisto tak pojď dolů...“ No ale možná je to jenom fáma jako s tou kozou, co ji v Nigérii zavřeli do vězení a ona držela protestní hladovku.
Jaké povolání by chtěl dělat Patrik, kdyby nebyl zahradník?
Patrik by se nejraději stal mocným farmářem.
Dík a čau.
Přeji všem posluchačům krásný víkend a těším se na slyšenou ten příští. Mambo right, jak říkají gangsteři tady v Nairobi.
Náš africký reportér Jakub Zahradníček vystudoval fakultu žurnalistiky Karlovy univerzity. Práci reportéra se věnoval už při studiu. Několik let pracoval pro domácí rozhlasové stanice a cestoval jen nárazově. V současné době žije dlouhodobě v keňském hlavním městě Nairobi a věnuje se fotografování, natáčení dokumentů, psaní reportáží a také každý týden spolupracuje s rádiovým editorem Petrem Meškánem a ukazují spolu události v Česku z africké perspektivy.
www.jakubzahradnicek.com
CO NA TO AFRIKA díl č. 42
Po týdenní pauze máme na drátě Kubu, nazdar a jak se ti daří?
Habari rafiki, jak se vede přátelé? U nás v Nairobi udeřila série krutých veder, joto sana, jak říkáme po svahilsku - ale tak pořád asi lepší než sněhové kalamity. Zahradník Patrik si stěžoval na vedro, tak jsem mu jenom zlehka naťukl, co je to ta sněhová kalamita, a už byl s vedrem v klidu.
Objevil se žebříček povolání, kterým v boducnosti odzvoní, jako listonoš, revizor nebo prodavač. A také těch, kterým se bude dařit dál (lékař, učitel, programátor)... Co vy v Keni, jakým profesím se daří?
Tady v Keni máme povolání, o kterých nikdo v Evropě asi příliš neslyšel. Třeba dobíječi mobilů – to jsou chlapíci, co mají ve vesnicích bez elektřiny boudy se solárními panely a dobíjí vesničanům za poplatek telefony. Vzhledem k rychlosti místní elektrifikace o práci jen tak nepřijdou.
Taková až nepochopitelná věc – zvlášť s tím současným vedrem mě udivuje... Tady u hlavní silnice totiž denodenně postávají výrobci ovčích beranic a prodávají ty svoje čepice jak do ruské zimy – co jsem dva roky Keni, tak u té silnice stojí, takže evidentně taky mají budoucnost.
Obecně řečeno tady lidi dělají všelicos a vlastně ani moc na budoucnost nemyslí.
Piloti, i když jsou zatím potřeba, to nemají jednoduché... Na letišti na Ruzyni je nějaký výtržník oslepuje laserem... Mají africká letiště také nějaké takové kauzy?
Slyšel jsem před pár měsíci pěkný příběh z Nigérie, z největšího města Afriky Lagosu, kam občas létá přítelkyně pracovat... No tak si přestavte, že na tomhle letišti se prý jednoho dne zkrátka porouchal radar na řídící věži, a místní frajeři, jak tak ty týdny čekali, až někdo radar zase nahodí, tak mezitím navigovali letadla vizuálně, prostě jenom na oční kontakt. Stylem „dobrý, vidím tě, myslim že tam máš čisto tak pojď dolů...“ No ale možná je to jenom fáma jako s tou kozou, co ji v Nigérii zavřeli do vězení a ona držela protestní hladovku.
Jaké povolání by chtěl dělat Patrik, kdyby nebyl zahradník?
Patrik by se nejraději stal mocným farmářem.
Dík a čau.
Přeji všem posluchačům krásný víkend a těším se na slyšenou ten příští. Mambo right, jak říkají gangsteři tady v Nairobi.
Za zneužívání nezletilé dívky padla podmínka
